Fillip trpěl vzrušivé sny o Charlesovi několik týdnů, po jejich nočním setkání, které bylo narušeno Danielem. Vzhlížel k muži ještě více, když mu projevil úctu, paradoxně tím, že jej odmítl. Ale Fillipovo tělo jej noc co noc trýznilo, jeho mysl každou noc produkovala kvanta myšlenek a snů na vzájemné dotýkání, polibky a společná vyvrcholení. Fillip proto poznal, že je připravený. Že to chce, a nejen z důvodů, které byly před pár týdny důležitější. Ale taky proto, že chtěl cítit Charlesovi doteky a jeho vůni. Navíc už ho nebavilo začínat každé ráno s ulepenou dlaní, jelikož se vždy probouzel neuvěřitelně vzrušený.

Rozhodl se. A jako tehdy se vytratil v noci po tmavých chodbách domu jen v lehkém županu a potichu mířil k Charlesově pracovně. Na tiché zaklepání se neozvala žádná odpověď a když nakoukl dovnitř, v místnosti panovala tma. Jen od Charlesovi postele se ozývalo pravidelné oddechování. Potichu zavřel dveře a ještě tišeji zamknul. Nechtěl nezvanou návštěvu, která by je rušila. Jako duch se přiblížil k pracovnímu stolu a rozsvítil na něm položenou olejovou lampu. Vydávala příjemně teplé, tlumené světlo, jen aby byly vidět obrysy nábytku. Došel k Charlesové posteli, položil lampu na noční stolek a posadil se na kraj postele. Pak velice jemně, jen jakoby spícímu muži přelétl přes rty okvětní lístek, políbil Charlese.

Muž se zavrtěl a pomalu otevřel oči. Ve slabém světle spatřil obrys postavy, kterou tak dlouho opečovával, ošetřoval a nad kterou trávil bezesné noci, když se obával o její přežití. Zvedl hlavu z polštáře a opřel se o loket. V šeru našel Fillipovi oči, které se leskly a i když byl překvapený, skoro nic neviděl a nepadlo jediné slovo, jeho upřený pohled vše vysvětlil. Charles pochopil, že Fillip je odhodlaný, cítí se připravený a chce to stejně jako on. Navíc tušil, že tentokrát už by se jen těžko ovládl. Posadil se a hleděl tak chlapci přímo do tváře. Jemně jej uchopil dlaněmi kolem hlavy, dlouze mu pohlédl do šedých, lesknoucích se očí a pak jej začal líbat. Nejdříve lehce a jemně a pak jakoby se hráz chtíče obou aktérů protrhla, oba se najednou topili v hlubokém, chtivém a vášnivém polibku.

Přestali se ovládat a nechali se vést chtíčem, který oba sužoval tak dlouho. Charles vzal Fillipa a jakoby měl hmotnost pírka, posadil si jej na klín. Mezi polibky mu sundal šedý župan a stejně tak Fillip mu pomohl z košile pyžama. Chtivě se hladili na prsou, zádech, laskali se navzájem po krku. Charles, velice jemně, zuby stiskl boltec Fillipova ucha a z chlapcovích úst se vydral vzrušený vzdech. Přejížděl prsty po jeho jizvách, které však nevnímal a pomalu pokračoval od prsou, přes břicho a pupík až jeho genitáliím. Trochu se obával, jak Fillip zareaguje, ale když konečně vzal do ruky jeho, už ztopořený penis, chlapec se sice zarazil a zalapal po dechu, nakonec ale začal Charlese znovu líbat. Oba vzdychali, naplněni touhou, která jim rozostřila mysl. Fillip si, přes veškeré obavy, doteky na ztvrdlém údu užíval. Bylo to tak jemné, ohleduplné a příjemné. Tak jiné, než co doposud poznal.

Charles vzal Fillipa a položil jej. Obratně si sundal pyžamové kalhoty. Už nemůže čekat, tolik to chce. Obrátil chlapce na břicho a ohnul jej v kyčlích. Stále ho přitom zasypával polibky a hladil. Byl velice, velice jemný a opatrný. Klekl si za něj a jeho pozadí mohl nyní spatřit v celé své kráse. I tam měl chlapec jizvy, hlavně po bičování, to ale podle Charlese neubíralo na jeho kráse. Fillip trochu znervózněl, tušil, že za pár okamžiků přijde chvíle, kdy do něj Charles pronikne. Avšak, když ucítil laskání jazyka na vstupu do svých útrob, nezadržel slastný vzdech a doufal, cítil, že to zvládne. Charles byl velice pečlivý a ohleduplný.

Ale když přišla chvíle, kdy pronikl prstem do chlapcova konečníku, Fillip ztuhl. Najednou se mu před očima místo měkkého polštáře a čela postele vynořila dřevěná podlaha stodoly, obsypaná pilinami a zatuchlou slámou. Znenadání cítil nechutný Danforthův pot a slyšel jeho prasečí vzrušené hekání. Cítil na sobě váhu jeho obtloustlého těla, které jej pravidelně zalehávalo a stlačovalo mu plíce, až se nemohl nadechnout. Cítil provaz, zařezávájící se mu do kůže, držíc ho v bezmocných pozicích celé hodiny a bolest, způsobenou bitím. Cítil rány bičem, kolík, vyrobený z násady od lopaty, kterou jej bil ten večer, kdy se s matkou pokusili utéct. A především, cítil ten nepředstavitelný pocit ponížení a bezmoci, který měl vždy, když ho Danforth znásilňoval.

Hrubě od sebe Charlese odstrčil. Zklamaný celou tou situací, tím že přerušil ty krásné okamžiky a hlavně a především sám sebou, skrčil se u čela postele a zabořil hlavu do dlaní. Cítil se najednou tak mizerně a bylo mu líto, že přeťal ty příjemné doteky, a že zlo a bolest, kterou v něm Danforth zasadil, jej ovládlo a bylo silnější, než muž, který teď seděl naproti němu a tvářil překvapeně. Začal hořce plakat.

Charles se polekal, že snad Fillipovi nějak ublížil. Spatřil, jak mu po tvářích stékají slzy a začal si vduchu nadávat, že byl až moc dychtivý. Jeho vlastní potřeby šli momentálně stranou, přestal vnímat vzrušení, které dosud ovládalo jeho tělo. Teď se bál jen o Fillipa a zabolelo ho srdce, když ho viděl plačícího a plného vzpomínek na strašné okamžiky, které prožil. Jemně ho pohladil po rameni a chlapec s uslzenýma očima vzhlédl. Fillip se mu podíval do očí a znenadání se naštval sám na sebe.

Pohlédl do Charlesovi tváře a nespatřil Danforthovi prasečí oči, plné nutkání mu ubližovat. Ale starostlivý, láskyplný Charlesův pohled, který měl příslib krásných chvílí a nadějné budoucnosti. Ty milé oči ho ukonejšily, uklidnily, donutily ho, aby se přestal zabývat minulostí a znovu jej vztáhly do sféry příjemných dotyků, laskavých polibků a vroucího chtíče. Naštval se sám na sebe, že se nechal ovlivnit vzpomínkami a vrhl se na muže, který se mu mezitím začal omlouvat, ještě s větší dychtivostí. Zařekl se, že už mu minulost nebude bránit v prožívání krásných okamžiků.

V polibku povalil Charlese na záda a pomalu začal sestupovat k jeho klínu. Uchopil jeho penis do dlaně a začal jej třít, až znovu ztvrdnul. Vzápětí jej téměř celý pohltil ústy a Charles překvapeně avšak slastně vzdychl. Chlapec úd sál, objížděl jazykem, mužova varlata dráždil útlými prsty a vnímal jeho vzrušené oddechování. Nakonec nechal zásobu slin stékat po jeho ztopoření a odhodlaně se i on sám prstem připravil. Klekl si s rozkročenýma nohama na Charlesův klín, chytil jeho chloubu do ruky a nasměroval ji správným směrem. Pak začal pomalu dosedávát, noříc tak jeho penis do vlastních zákoutí. Zprvu cítil nepříjemný, skoro až bolestivý tlak, uvolnil se ale a když pak Charlesův úd začal zevnitř masírovat jeho prostatu, ocitl se rázem v sedmém nebi. Četnost a intenzita jejich pohybů se zvyšovala, oba pociťovali stále silnější touhu. Fillip vzrušeně oddechoval, nevěřil, že bude ještě vůbec schopen cítit něco tak příjemného, udával si vlastní tempo a jeho penis se také začal zvedat a tvrdnout. Tak nádherný pocit slasti! Dosud nic takového nezažil. Poprvé se seznámil s příjemnou, s tou správnou stránkou sexu a byl jí naprosto ochromen.

Charles převzal iniciativu, čemuž se tentokrát Fillip vůbec nebránil. Položil chlapce na záda a sám se teď ocitl v dominantnější pozici. Roztáhl Fillipovi nohy a trochu jej nadzvedl. Podíval se mu do tváře a chlapcovi oči, které jakoby říkaly, že teď už je vše dovoleno, vyslovily povolení a Charles svůj penis znovu zasunul. I on byl vzrušený k prasknutí, užíval si Fillipovu těsnost. Užíval si, že jsou konečně spolu a mezi nimi se odehrává něco, co oba potajmu chtěli tak dlouho.

Přirážel stále s větší vervou, dychtivěji a dychtivěji a oba muži hlasitě vzdychali pod náporem rozkoše. Charles mezi přírazy uchopil Fillipův ztopořený úd a začal jej třít stejným tempem, kterým obšťastňoval jeho konečník. Vzdechy nabíraly na intenzitě, nořili se hlouběji a hlouběji, tísíce nervových zakončení pracovalo až nakonec Charles vykřikl pod náporem ochromujícího, báječného orgasmu a slyšel, jak se hned pár vteřin na to přidal i Fillip. Chlapec se propnul v zádech, z úst se mu vydral slastný výkřik a s notnou dávkou bílé tekutiny vyvrcholil. Zažil tak svůj první orgasmus v životě. Když jej Charles zaslechl, měl pocit, že dosud nic krásnějšího neslyšel. Fillipovo sperma teď stékalo k jeho pupíku, celý se třásl po prožitém vyvrcholení, ale když se mu Charles podíval do obličeje, spatřil vyčerpaný a spokojený letmý úsměv. Oba se znovu políbili, zakončili tak milostný akt a zatmelili vzájemné city a lásku.

Charles vysunul svůj úd, oba je otřel a ulehl na polštář vedle Fillipa. Dívali se na sebe, stále ještě oddychujíc. Spokojeně unavení, se hladili a odpočívali.

„Miluji tě,“ zašeptal nakonec Charles. A Fillip, který neměl možnost odpovědět slovy, jej znovu dlouze políbil, než oba usnuli v zájemném objetí.

****

Daniel té noci taky nespal. Pokaždé, když zavřel oči, mysl mu ovládl uhrančivý šedý pohled a on byl nucen víčka znovu otevřít. Ležel v posteli, zíral do stropu a najednou zaslechl kroky. Bosé nohy sotva slyšitelně prošly kolem dveří jeho pokoje. Zmocnilo se ho nutkavé podezření, které jej donutilo vstát z postele a jen co se kroky utišily, otevřel dveře. Nepozorovaně následoval tichá pohybující se chodidla, vedla jej po schodech dolů až nakonec uslyšel zavírající se dveře Charlesovi pracovny a jejich zamykání.

Věděl, že je to Fillip, i když si přál aby to tak nebylo a vduchu přece jen doufal, že se spletl. Daniel nebyl hloupý, uvědomoval si, že před několika týdny nepřerušil banální lékařskou kontrolu, nýbrž něco mnohem intimnějšího a osobnějšího. Pomalu došel k zavřeným dveřím, přitiskl na ně ucho a naslouchal. Když po nějaké době zaslech sténání, už neměl pochyb. Poznal ten hlas, ty výkřiky. Byly stejné jako tenkrát, když procházel chodbou během Fillipova deliria. Jen tentokrát zněly mnohem příjemněji a nebyly tak děsivé.

Mladík opřel čelo o dřevěné dveře a přestože jej poslouchání slastného vzdychání téměř mučilo, nemohl se od jeho naslouchání odtrhnout. Přitiskl dlaně na opracované dřevo a potichu se rozplakal. Šedé oči , které mu nedaly spát, byly právě, podle jeho názorů a pocitů, obšťastňovány nesprávnou osobou a jemu to drtilo srdce na tisíc kousků. Šedé oči, které v něm vyvolaly pocity, o kterých nevěděl, že je jich schopen a naprosto jej překvapily, kterým se snažil vyhýbat, ale které ani obranný mechanismus, v podobě ponižování a separace vůči Fillipově osobě, nedokázal umrtvit. Byl natolik zaskočený tím co cítí a nevěděl, jak se s tím vypořádat. Věděl jen, že chlapec v něm vyvolal nepředstavitelnou touhu a že od okamžiku, kdy ho přivezli do domu, nemůže spát. A že právě teď, s čelem přilepeným na dveřích a plačící, cítí strašlivou bezmoc a nespravedlnost. Záviděl Charlesovi, který měl teď Fillipa pro sebe a užívá si sním, zatímco on jen špehuje za dveřmi jako nějaký padouch. Záviděl mu a nenáviděl ho za to. Tolik ho v tu chvíli nenáviděl, až se slzy smutky začaly mísit se slzamy čirého hněvu.

Ještě pár okamžiků naslouchal až nakonec zaslechl jejich vyvrcholení. A pak si pomyslel, že jestli může Charles dosáhnout svého, může i on. Odlepil čelo od dřevěných dveří, otřel si uslzené tváře a dospěl k rozhodnutí. Charlese prostě odsune, ten muž pro jeho nadcházející plány prostě neexistuje. Není. Odhodlal se a začal se soustředit na Fillipa. Do mysli se mu vedrala myšlenka, že má na chlapce stejný nárok jako Charles.

Tolik ho šedé oči uhranuly, že přestal racionálně uvažovat a co se mohlo doposud jevit jako silná zamilovanost, se přehouplo do posedlosti...

Tvor se tak dlouho potuloval lesem, až nakonec narazil na jeho okraj. Mezi temnými kmeny sledoval okno osvětlené slabou září petrolejky. Z jeho psích pysků odkapávala pěna, oči měl zarudlé a světlo olejové lampy, byť sotva znatelné, jej bodalo do sítnice, jakoby hleděl do pouze metr vzdáleného slunce. Nechtěně nasál do nozder odporný zápach koní a krav a dělalo se mu zle.

Díval se na statek, vzdálený pár metrů a cítil, že musí zabít. Ta touha v něm vřela, byla tak silná, tak strašně silná! Věděl, že jak se naskytne příležitost, rozerve jí na kusy a bude si užívat tryskající krev a mlaskání syrového masa. Zabije. A bude to brzy, protože to cítil v kostech, jako zvířata cítí přicházející bouři...