Nemohl odolávat věčně - byl taky jen živá bytost. V přítomnosti jiné bytosti, která ho okouzlovala a vzrušovala. Nevědomky si sevřel Davidův župan, co ho po celou dobu hřál na těle. Snad aby z něj dostal zbytek jeho vůně, snad aby se zadržel… Neuvědomoval si, že už nechce jen brát, když jde o Davida. Respektoval ho, snad jako první bytost na světě. Z citů vůči němu měl strach, ale zároveň byly mocnější než on. Za normálních okolností by se nejspíš nevrátil tak brzo… ale touha byla silnější než cokoliv jiného. Měl to tak i David? Nebo si mezitím žil svůj život… do kterého mu Augustus jen tak vešel a začal mu ho pomalu měnit k nepoznání?
Přemohla ho touha a on ho políbil na lehce pootevřené rty. Setkal se s rozespalým pohledem a jako vždycky mrzutostí po probuzení. Ale to byl jen další detail, který si neuvědomoval, že na něm také miluje. Nad jeho brbláním, proč ho budí, a připojenou nadávku se musel usmát. Sledoval, jak si protřel oči, aby se probudil o něco víc, a jak se pomalu vyhoupl do sedu. Nebo to, jak si prohrábl rozcuchané vlasy a jak si sevřel kořen nosu, snad aby se rozpomněl, co předtím dělal. Každý jeho pohyb Augusta fascinoval. Čaroděj zamilovaný do člověka.
„Co?“ zeptal se David, když si všiml jeho zkoumavého pohledu.
„Nic,“ odvětil Augustus s úsměvem a podepřel si bradu.
„Tak proč tak koukáš?“
„Nemůžu se dívat na člověka, kterého miluju?“
David zrozpačitěl a raději uhnul pohledem. Ani za stádo volů by mu nikdy nepřiznal, co byly jeho myšlenky předtím, když pracoval, a jak ho sužovaly. Nemohl mu říct, že jeho případ je skoro uzavřený, že stačí jen dopsat oficiální dokument a jeho podpis… Augustus jeho vnitřní démony neviděl, proto se na něj mohl dívat takhle.
„Neměl bych tu být?“ dovtípil se Augustus. Bylo to moc brzy?
„To jsem neřekl. Jen… mě to překvapilo…“
„Rád tě překvapuji, to přeci víš.“
David se konečně pousmál. „Pravda, od první chvíle jsi byl samé překvápko. Záměrně jsi mi mátl hlavu, že jo?“
„Nemohl jsem si pomoct,“ přiznal se Augustus. Konečně se zvedl ze země, ale opět se k Davidovi sklonil. Rukou mu přejel po tváři a palcem mu spočinul na lícní kosti. „Ani teď si nemůžu pomoct, Davide. Myšlenkami jsem pořád u tebe, i když bych tu neměl být. Chtěl jsem ti dát čas… tu nejdrahocennější věc pro člověka… ale nemohl jsem to čekání vydržet.“ Sklonil se k němu a jemně jeho rty znovu okusil, i když jejich chuť už dávno znal a jejich tvar se mu nezapomenutelně vtiskl do mysli. A David mu polibkem vyšel vstříc. Nejspíš také netoužil po ničem jiném.
„Musel jsem na chvíli vypnout hlavu. Proto jsi mě našel při spánku,“ vysvětlil David něco, na co se Augustus nezeptal.
„To mi došlo,“ přikývl Augustus a palcem mu přejel po spodním rtu. „Měl jsi zamčeno, takže jsem se pustil dovnitř sám.“
„Vylomil jsi mi zámek?“ polekal se David. Další setkání s domovníkem opravdu nechtěl.
„Ne. Prostě jsem vešel,“ zazubil se Augustus.
„Víš, že tohle se může pokládat za vloupání?“ pozvedl nad ním David obočí. Opět se ozývala ta racionální stránka. Zpozorněl, když ucítil Augustovu ruku na svém krku, jak pomalu sklouzává na jeho hruď.
„Pak jsem tedy vinen a můžeš mě soudit,“ usmál se Augustus vlídně. „Jsem vinen, že pociťuji chtíč vůči tobě… a že na základě toho také jednám.“
‚Nejsi vinen,‘ pomyslel si David. ‚Protože to cítíme stejně…‘ Přivřel oči, když se Augustus sklonil pro další polibek… ale ten nepřišel. Zastavil se svými rty jen kousíček od těch Davidových a David toužebně vydechl. ‚Bídáku,‘ pomyslel si David, když mu došlo, proč se Augustus zastavil a pořád se tak prapodivně usmíval. Nechtěl ho políbit - chtěl být políben. Snad jako jistotu, že to není jen on, kdo si chce něco brát a uzurpovat, že oba to cítí stejně. I jeho chtivá ruka se zastavila na Davidově levém prsu a vyčkávala. „Ten župan mi vrátíš,“ připomněl mu David přísně, než ho za něj konečně stáhl k sobě do bouřlivého polibku, po kterém tolik toužil.
Augustus měl co dělat, aby se v čas chytil okraje sedačky. Takhle prudkou, chtivou reakci od racionálního Davida nečekal. O to raději ji přivítal. Pomalu zbourával jeho zábrany, které vůči němu měl. Když polibek přerušili, provokativně hrubším hlasem dodal: „Tak ho ze mě sundej, Davide. Vezmi si, co ti náleží.“
Vědomí, že se dostává skrz Davidovu racionální stránku, bylo náramně posilující a povzbuzující. Předtím by se ostýchal a nechal ho, ať vše vede - nyní si sám chtěl nárokovat místo vůdce. A Augusta to náramně bavilo - kam je jeho chtíč zavede?
S úsměvem sledoval, jak z něj David sundal župan. Nic jiného na sobě neměl. Objevila se i otázka, zda mu v tom nebyla zima, na kterou odpověděl po svém stylu, že měl příjemný vánek, kdykoliv byl venku. Všiml si, jak se David brání smíchu. Bylo ovšem něco erotického na tom, jak před ním poklekl a vzhlédl k němu, když jeho úd chytil do ruky. Ten nezkrocený pohled Augustovi připomněl, že po něm touží víc, než je zdrávo. I jeho úd reagoval na jeho dotek. David se ovšem rozhodl ho ještě chvíli škádlit, a proto jeho úd pouze promnul mezi prsty. Viděl na něm, jak je nedočkavý, jak touží víc, než jen po jeho doteku.
Když jeho úd konečně vložil do úst, slyšel David uspokojující odezvu z úst čaroděje. Jen kvůli takovému sténání by ho mohl provokovat vždycky. Lahodilo to jeho uším. A jeho tělo reagovalo instinktivně - i on začínal být vzrušený. Cítil jeho ruku ve svých vlasech. Snad brzy chtěl převzít kontrolu a určovat si tempo sám. Stačil ovšem jeden Davidův pohled a Augustus se ušklíbl. Moc dobře věděl, proč se na něj tak podíval. Proto svou ruku na jeho hlavu jen položil. Tohle už jednou zažil - kdy tady velel David a dovedl ho k dokonalému orgasmu. Pokud by k tomu už jen od tohohle měli směřovat, nechá ho, ať vede po celou dobu.
Z úst Augustovi dobrovolně uniklo spokojené vzdychnutí, když jeho úd vyklouzl z Davidových úst. Nechal se jím trochu neurvale usadit, ale mohl na něm oči nechat - jak se zbavoval oblečení, to bylo pastvou pro Augustovy oči. Snad záměrně to vše dělal velmi pomalu a smyslně, aby mu látka co nejdéle klouzala po kůži a jen velmi pomalu odhalovala to, po čem čaroděj skutečně toužil. Přistihl se, že napjatě na něj zírá. Jako tehdy.
„Předpokládám, že se tě nesmím dotknout?“ zeptal se, téměř se zaúpěním.
David se samolibě usmál a sklonil se k němu, aby mu po rtech pomalu přejel jazykem. „Nesmíš,“ souhlasil šeptem u jeho ucha, které poctil svým kousancem. Augustovi se vzrušením zježily chlupy na rukách. Nejlepší ovoce bylo to zakázané. Téměř okamžitě na jeho pokyn se znovu zvedl a následoval ho, zatímco David pomalu couval a ukazováčkem ho s úsměvem beze slov vybízel, aby šel za ním. Víc pobídek nepotřeboval - toužil se ho zmocnit, ale zároveň chtěl vědět, co vymyslí dál, kam je tentokrát jeho vedení zavede - k jakému prožitku? Augustovy oči mezitím skenovaly jeho tělo, každý pohyb jeho svalů. Zkousl si spodní ret, když se David konečně zastavil o stěnu, ale i tak ho vybízel, aby se ještě víc přiblížil. Byli jen kousek od sebe. Augustus cítil, že už to nevydrží - a přesně to David chtěl. Oba nazí, vzrušení… a jeden z nich tuze hravý.
Augustus se opřel rukami vedle Davidovy hlavy a o něco víc se k němu přiblížil tělem. Nyní už se dotýkali a cítili vzájemné teplo… a vzrušení mezi nimi i beze slov. David se pousmál nad jeho spoluprací, než jejich údy sevřel a společně je párkrát promnul. Augustus přivřel slastí oči. Nemohl si pomoct a vyrazil proti němu párkrát boky, jako připomenutí, jak nedočkavý skutečně je. Ale pořád respektoval jeho pravidlo, že se ho nesmí dotknout. I když nehty zarýval do zdi od nedočkavosti. Zhluboka se nadechl nosem, když si jeho tělo David k sobě přitáhl o něco blíž, aby byli kůže na kůži, a pořád ho tak provokativně sledoval, nyní z blízka.
„Chceš mě?“ zeptal se ho provokativně.
„Strašně moc,“ souhlasil Augustus téměř okamžitě. Cítil Davidovy šmátravé ruce na svém zadku, jak ho na sebe ještě víc natiskl. Stálo ho to veškeré ovládání, aby jen podrápal zeď před sebou od nedočkavosti. Davidovi to neušlo, ale pořád si zachovával ten velitelský úsměv jako doposud.
„Zasloužíš si mě?“
„Vrátil jsem ti župan, aniž bych si z něj udělal masturbační nádobíčko - to myslím, že stačí.“
David se musel zazubit nad jeho slovy. Byl tak nedočkavý… ale to i on. Stiskl Augustův zadek mezi prsty - tak, jako to vždycky on dělával jemu, majetnicky. Druhou rukou ho stáhl blíž k sobě. Cítil jeho nedočkavý, soustředěný dech na svém krku.
„Vezmi si mě, Auguste,“ svolil mu konečně svůdným šeptem.
Augustus nečekal na další pokyn, další pobídku, a vrhl se mu na rty. Nedočkavě mu v rukách sevřel hýždě. Snad aby Davidovi dal vědět, že za tuhle provokaci si nějakou dobu normálně nesedne a jemu to bude dělat jenom dobře. Na Augustovo prosté: „Otoč se.“ se otočil a musel ho provokovat ještě víc, když zakroutil před ním zadkem. Slyšel jeho prudký nádech nosem. Kousl se do rtu, když se ty majetnické ruce vrátily na jeho zadek a sevřely ho ještě silněji. Nepřeskočil přípravu, i když z něj šílel a chtěl začít hned. Ale Davidovi to bylo jedno, protože vzrušeně vydechl, když cítil, jak do něj konečně pronikl. Pohltil ho příjemný třas od vzrušení a nedočkavosti, s čím přijde on. Zda si ho vezme takhle ve stoje nebo se přesunou. Místo toho se dočkal nekontrolovaného přirážení ve stoje. Chtěl se něčeho zachytit, ale zeď mu to moc neumožňovala. Augustovy ruce se z jeho boků přesunuly k jeho bradavkám a pohrávaly si s nimi. David neměl šanci popadnout dech, protože sotva si zvykl na jeho hladové tempo, Augustus ještě přitvrdil. Cítil, jak ho rukou ve vlasech vytáhl zpátky nahoru, když trochu klesl. Ale v tu chvíli slyšel i jeho vzdychání, spokojené a nemravné, jako to jeho. Ujištění, že nejen on ztrácí zdravý rozum kvůli touze. Tahání za vlasy po chvíli přestalo a jemu se dočkalo opěry v podobě Augustovy paže, kterou obtočil kolem jeho těla a přitáhl ho k sobě, kdyby mu náhodou nohy vypověděly službu. Což bylo moudré, protože David cítil, že se mu nohy už začaly třepat. Po chvíli ucítil Augustovu hruď na svých zádech a téměř napjatě čekal, když se mu zakousne do ucha, místo toho se mu Augustus zakousl do krku a tempo bylo ještě rychlejší. Davidova tvář se zkřivila v čistém vzrušení. Nedostávalo se mu dechu. Byl schopný jen jednou vzdychnout: „Ještě.“ aby mu dal najevo, že nemá dost, že nemá přestávat. A Augustus si ho téměř s radostí bral tak tvrdě, jako doposud, jen mu začal třít úd, aby to pro něj zintenzivnil. David dlouho poté nevydržel a vyvrcholil jako první s hlasitým zaúpěním. Augustus ale nepřestával. Když se kolem něj semknul ještě těsněji, byl u vytržení. Miloval ten pocit, jak se kolem něj svíral, jak ho pohlcoval. Ale i on si byl vědom, že i jemu za chvíli svaly na nohách nejspíš vypoví službu. Prohlédl si Davidova záda a boky zezadu, když do něj přirážel. Většinou to dělali z druhé strany, napadlo ho a on věděl proč. Přiměl Davida k němu stočit tvář a musel ho políbit. Jeho zběsilý dech do jeho úst byl příjemný detail, který ho brzo dovedl k vrcholu. Spokojeně vydechl, když i on našel uspokojení. Přitáhl ho nahoru k sobě pro oporu a rukou zkoumal jeho tělo. Druhou rukou si ho přitáhl do dalšího polibku. Na oplátku ucítil Davidovu ruku ve svých vlasech. Spokojeně oddychovali, zatímco byli pořád spojení a líbali se. Byla to velmi příjemná, intimní změna po tak divokém sexu, ale velmi vítaná.
*****
„Kvůli tobě si zítra nesednu,“ stěžoval si David se smíchem, když se velmi vtipným pohybem dostal do koupelny s ním.
„Nevím, kdo si o to říkal,“ zazubil se Augustus, když jim napouštěl vanu. Sprcha nepřipadala v úvahu - nejenom proto, že by možná zatoužil po ještě dalším kole… ale protože by to David nejspíš neustál. „Ale musím uznat, že to bylo velmi, velmi příjemné.“
David se musel nad jeho slovy pousmát. „Málokdy to děláme zezadu,“ usoudil nahlas. Augustus věděl proč, ale nic nechtěl doposud říkat.
„Raději vidím tvou tvář zkřivenou vzrušením a chtíčem, než tvůj zadek pleskající o moje boky,“ ušklíbl se na něj. Schytal lenivou ránu ručníkem do ramene. Chvíli váhal, než pokračoval - chtěl, aby to věděl - další střípek z jeho světa. „Ale pravdou je, že v mém světě se takhle milují jen zvěromágové. Zvířata, víš jak, nedělají to proto, aby měli požitek, ale kvůli páření,“ vysvětlil.
„Zajímavé,“ usoudil David.
„Samozřejmě nebudu proti, když si znovu řekneš, že to chceš dělat zezadu. Bylo to hodně vzrušující. I to předtím.“
David nad ním pozvedl obočí. „Někomu se líbilo být veden?“
Augustus k němu přešel, stiskl jeho bradu mezi prsty, než mu chtivě pronikl jazykem do úst a políbil ho. „Nepokoušej mě,“ řekl potom, „nebo si o to budu říkat častěji.“
Davidovi se na tváři opět objevil úšklebek. „Lord Augustus chce být veden. Páni.“
„Ale jen tebou. Děláš to sakra dobře.“
David nic neřekl, ale bylo jasné, že ho to potěšilo.
Nenamítal nic na to, když se do jeho vany nasoukali oba. Vzájemná blízkost byla příjemná a spojená s teplou vodou, která jim uvolňovala svaly, byla dokonalá. David zavřel spokojeně oči a dovolil si na chvíli odpočívat. Usmál se, když cítil Augustovu zkoumavou ruku na svém těle. Otevřel jedno oko a viděl, že na něj rukou pomalu lije vodu a tu poté stírá, aby se ho mohl zase dotknout.
„Ty nemáš dost?“ zeptal se se smíchem.
„Tebe? Nikdy,“ usoudil Augustus. „Ale takhle se tě můžu víc dotýkat a zároveň tě umýt.“
„Chlípníku.“
„Neboj se, vycucal jsi mě úplně.“
„Já?“ zeptal se David nevinně.
Augustus se jen zazubil v odpověď, ale pokračoval. David nic nenamítal. Jeho ruce byly příjemné a teplé, když po jeho tělu jen tak přejížděly. Hravě, zkoumavě, nikoliv za účelem ho vzrušit. Přivřel oči, když se mu Augustovy palce zabořily do stehen a příjemně jeho svaly stiskly. Opřel si hlavu o jeho rameno a spokojeně odpočíval. Jeho masáž nohou si náramně užíval. Ucítil jeho rty na svém krku a musel se usmát víc. Chvíli ve vaně strávili jen tak - Augustus ho rozmazloval doteky a polibky a David odpočíval a užíval si tu pozornost. Byl to velmi krásný dovětek jejich jinak divokému sexu a on si ho tuze rád nechal líbit. Mohl by ho takhle rozmazlovat častěji. Nakonec si jeho ruku přitiskl na tělo a tváří se mu zabořil do krku. Augustus v tu chvíli přestal hýbat rukama a usmál se. Druhou rukou si ho přivinul blíž k sobě a mlčel. Zůstali tak dlouho, v tichu a blízkosti, proti níž ani jeden nic nenamítal. Davidova ruka pod tou jeho byla v zajetí, které si David sám vyžádal a nebránil se mu.
*****
„Ty sis ho nějak oblíbil,“ usoudil David s úšklebkem, když viděl, jak Augustus zvedá jeho župan ze země. O to milejší bylo překvapení, když ho do něj zabalil.
„Potřebuji, aby zase voněl po tobě. Pak si ho vezmu,“ vysvětlil Augustus hrdě a David se tomu musel zasmát. Když se Augustus otočil, nenápadně se David víc zachumlal do županu a přivoněl k němu. Nyní voněl víc po Augustovi než po něm a on si to musel vychutnat.
„Koupím ti vlastní,“ navrhl.
„Ne, tenhle mi stačí,“ zamítl Augustus. Nakonec skončil jen s ručníkem kolem pasu.
Usadil se na pohovku vedle Davida. Zpozorněl, když cítil jeho ruku na té své, než David jejich prsty propletl. Koutkem oka na něj pohlédl, aby si všiml, že David čekal nějakou reakci. Pousmál se a ruku mu sevřel o něco silněji, na důkaz, že mu to nevadilo, že byl rád za další možnost spojení s ním. Poté ucítil jeho hlavu na svém rameni. Prohrábl mu mokré vlasy a vtiskl do nich polibek.
Byl jeho. Voněl po něm.
„Nechceš jít raději spát do postele?“ zeptal se Augustus, když poslouchal jeho pravidelný dech.
„Ne, tohle je lepší,“ ujistil ho David šeptem, když měl zavřené oči a užíval si jeho blízkost. Usmál se o něco víc, když zase ucítil jeho ruku ve svých vlasech.
„Dobře. Cokoliv si přeješ,“ souhlasil Augustus a neprotestoval. Nebyl proti ba naopak - líbilo se mu to.
„Tohle je perfektní,“ zazněl Davidův ospalý hlas chvíli předtím, než doopravdy usnul.
„Ano, je,“ souhlasil Augustus šeptem a pohlédl na něj, jak spal. Co možná chtěl říct, ale nikdy by to nahlas nepřiznal, bylo: ‚Ty jsi perfektní.‘
*****
Nakonec se přeci jenom přesunuli do postele. David chtěl, aby Augustus u něj zůstal, aniž by dal možnost čarodějovi vybrat. Co David netušil, bylo, že to měl Augustus v plánu od počátku. Ale když mu to on sám dovolil a pozval ho k sobě do postele, nechtěl mu kazit tu pomyslnou moc nad tím rozhodnutím. A takhle s ním mohl být pořád ve stejné blízkosti, jako doposud. Přivinul ho k sobě do náruče a nepouštěl. A David vypadal spokojeně - rozespale, ale spokojeně. Aspoň dokud oba neusnou nebo jim to už nebude tak příjemné. David se musel usmát, když Augustus propletl i jejich nohy, aby si byli ještě blíž.
„Blázne,“ zašeptal ospale.
„Jen nechci, abys mi pak utekl,“ odůvodnil Augustus.
„Blázne.“
‚Do tebe,‘ pomyslel si Augustus, než vtiskl polibek do jeho vlasů. „Dobrou noc, Davide,“ zašeptal mu proti rtům, než ho políbil. David se ze spánku jen usmál, ale nic neřekl. A Augustovi tahle reakce bohatě stačila. Bradu si opřel o jeho hlavu a také zavřel oči. Užíval si tu blízkost, dokud ji měli a oba chtěli. Nemohl se toho nového pocitu nabažit. Ale zároveň věděl, že až oba usnou, budou chtít mít vlastní pohodlí a tohle objetí pomine.
*****
David se probudil jako první. Tělo měl v menší křeči z jejich nočního sexu ve stoje, ale za ten pocit mu to stálo. Pootočil hlavu k Augustovi a užíval si jeho spící tvář. Byl to ten tichý okamžik před probuzením, který Davidovi připomínal, proč se k němu tak upnul. Že i když je někdy otravný a panovačný, dává mu občas možnost jejich vztah vést, dává mu možnost se svobodně rozhodnout. Kam je tohle dovede? To netušil. Jak dlouho spolu po té cestě půjdou? To také netušil. Ale prozatím to byla velmi příjemná cesta, kterou si užíval. Byly tam jisté obavy - zda je magie nezačne ovlivňovat příliš a on přestane chápat… zda to nebude moc, když si nepřímo řekne o další dotyk nebo držení se za ruce… zda v tom moc neplave, v těch citech… ale Augustus ho pokaždé ujistil, že v nich neplave sám a ta drobná gesta něhy a blízkosti mu dovolil. Stejně jako včera večer, kdy ho chytil za ruku, nebo kdy to byl Augustus sám, kdo toužil po větší blízkosti v posteli před spánkem. David v ruce sevřel svůj župan a musel se pousmát. Asi mu ho zase půjčí, aby nasákl jeho vůní, aby mu ho potom mohl vrátit jako příjemné objetí.
„Zase ti ho vezmu,“ slyšel Augustův rozespalý hlas a vzhlédl k němu. Jedním okem ho líně pozoroval, ale rozespale se usmíval. Po jeho slovech se David musel usmát o trochu víc.
„Klidně ti ho půjčím, Auguste,“ uklidnil ho, než se k němu sklonil pro polibek. „Dobré ráno.“
„Dobré,“ zabrblal Augustus, než se líně protáhl. Mimoděk poté položil svou paži kolem něj a přitáhl ho k sobě. „V noci ses odsunul,“ vynadal mu. David se krátce zasmál nad jeho slovy. Sledoval, jak zívl a znovu se protáhl. „Snídaně? Mám docela hlad,“ usoudil Augustus při pohledu na něj.
„Hlad nebo chuť?“
Augustus se škodolibě ušklíbl. „Chuť na tebe mám vždycky. Ale teď převažuje ten hlad.“
„I velký lord Augustus se umí ovládat, páni.“
„Co? Čekal jsi další kolo hned po probuzení?“
„To by můj zadek už nevydržel.“
Oba zadrželi smích. Rozhodli se pro nečekaně lenivé ráno, kdy ještě notnou chvíli strávili v posteli, v objetí toho druhého. Nakonec Augustus zavelel, že jeho hlad je mocnější, že udělá snídani.
„Mám prosbu,“ ozval se David a Augustus, oděný jen do ručníku, se na něj ohlédl. „Chci, abys uvařil v zástěře. Jenom v zástěře,“ ušklíbl se.
Augustus mu hravý úšklebek vrátil. „Neříkal jsi, že by to tvůj zadek už nevydržel?“
„Koukat se mohu vždycky,“ ujistil ho David, když si přitáhl župan víc na tělo. „Vadí to snad?“
„Ne, jen se připrav, že tvoje pozornost udělá určitě divy, které budeš muset odčinit.“
„To abych se připravil.“
Když se ovšem ozvalo kručení v Augustově břiše, nálada na škádlení byla pryč. Jídlo vyhrálo a David byl upozaděn na druhou kolej. Ale příjemně ho to bavilo.
*****
David se musel bavit nad pohledem na čaroděje… nahého, jenom v zástěře. Přesto působil tak přirozeně, když vařil snídani. A Davida napadlo, že na tahle rána by si i zvykl. Přistihl se, že mu chybí jeho dotek… jeho blízkost. Proto Augusta překvapilo, když se na něj David natiskl zezadu a objal ho. Nic neřekl, štiplavé poznámky nebyly na místě, protože by ho dozajista odehnaly. Přešel to mlčením a užíval si jeho přítomnost, stejně tak David vstřebával jeho teplo a vůni po ránu. Augustus nic nenamítal, když ho na sebe natiskl o něco silněji. Byla to další intimní chvíle, která se mu zapíše do mysli. Něco, co nikdy necítil. Něco, co by ho ani ve snu nenapadlo, že by se mu mohlo líbit. Stejně jako on předtím prozkoumával Davidovo tělo ve vaně, nyní David přejížděl po jeho hrudi přes zástěru. Cítil jeho dech na svých zádech a příjemně ho šimral každý jeho výdech.
Po delší chvíli to už ovšem nevydržel, otočil se a musel ho vášnivě políbit. Ta blízkost a něha byly na jeho mozek příliš a on potřeboval další utvrzení, že to nepřestane. A David nebyl proti polibku, oplácel ho se stejnou vášní.
„Přestaň mě svádět, Davide,“ zašeptal mu proti rtům. „Nebo tu snídani nedokončím a vezmu si tebe.“
David se šibalsky ušklíbl a rukami mu zaputoval pod zástěru. „Zní to sakra lákavě,“ usoudil.
„Ale tvůj zadek by to nevydržel,“ doplnil za něj. Ucítil Davidovy ruce na svých zádech, jak mapují jeho svaly.
„Já bych to nevydržel a chtěl bych víc.“
Augustus se zhluboka nadechl nosem, než ho znovu, vášnivě políbil. „Ještě chvíli pokračuj a snídaní budeš ty.“
David nakonec kapituloval. I když to byla velmi lákavá nabídka, znal své meze. Přesto ho stáhl dolů do dalšího polibku, kdy se jejich jazyky propletávaly a odmítaly pustit. Odměnou mu bylo plácnutí po zadku.
„Nechme toho,“ vyzval ho Augustus znovu. „I když je to sakra rajcovní, mám fakt hlad.“
David se nad jeho slovy musel zasmát. Tohle škádlení ho bavilo. Když se k němu Augustus znovu otočil zády, opět ho objal zezadu, tentokrát bez postranních úmyslů. Jenom mu být na blízku a cítit teplo jeho zad.
*****
Při snídani Augustus zažíval teprve muka - Davidovo škádlení pokračovalo, jen se přesunulo ze šmátravých rukou do lehce se otírající nohy o jeho lýtko, stehno a jeho chodidlo občas škodolibě zaputovalo i k jeho rozkroku. Zkoušel ho, hrál si s ním, ale pro Augustova vítězilo jídlo. Nakonec jeho nohu chytil, sklonil se a políbil jeho palec.
„Spokojený?“ zazubil se na něj.
„Možná,“ úšklíbl se David, ale se škádlením konečně přestal.
Snídaně pro něj byla zase boj, proto se chtěl rozptýlit. A Augustus to věděl. Proto seděl naproti němu a zkoumal ho stejně bedlivě, jako David zkoumal jídlo přes sebou. Dojedl jako první a zeptal se, zda potřebuje pomoc. David nic neřekl.
Augustus nečekal na odpověď, vstal a postavil se za něj. Vtiskl mu polibek do vlasů. „Jsem tady,“ ujistil ho znovu a stiskl mu ruku v té své. „A mám hromadu času bojovat s tvými myšlenkami, pokud je to třeba.“
Věděl, že jeho škádlení nebylo v rámci intimity ani erotického škádlení, ale snažil se tak rozptýlit od jídla, aby se na něj nemusel soustředit. Rty se mu přisál jemně na krk a přejel mu po hřbetu ruky.
„Davide?“ volal ho skrz myšlenky zpátky k sobě.
„Jo… já vím,“ ozval se David konečně.
Augustus byl stejně trpělivý jako včera a vedl jeho ruku k ústům, čekal, až panika z prvního sousta pomine, cítil jeho splašený tlukot srdce na svém těle, všiml si i jeho neposedných nohou, kdy nejspíš chtěl před tím vším zase utéct. V tu chvíli ho ujišťoval slovy, doteky a polibky, že je to v pořádku, že to jídlo není otrávené.
„Dobrá práce,“ pochválil ho s úsměvem, když dojedl. David ovšem cítil výčitky, že se chová jako blázen. A Augustus si všiml jeho upřeného pohledu. Chytil obě jeho ruce a přiměl ho tak ho zase vnímat. „Dobrá práce, Davide,“ řekl mu znovu s upřeným pohledem do očí. Tentokrát se k němu natáhl i pro polibek. „Chápu, že je to velmi těžké, ale chci s tebou oslavit každý krok, který na téhle cestě uděláme spolu.“
*****
David neochotně otevřel noťas a pohlédl na sepsané stránky včera. Nechtěl si je pročítat, i když sám věděl, co psal. Nechtěl ani narušit to, co mezi nimi bylo nyní. Překvapilo ho, když ho Augustus vybídl, aby se trochu posunul v křesle. Chvíli nechápal, ale na jeho pobídku se posunul tak, jak čaroděj chtěl, a to bylo dopředu. Překvapeně na něj zamrkal, když se Augustus nasoukal do křesla za něj a přitáhl ho k sobě.
„Opravdu?“ zeptal se zaraženě. Augustus se jen hravě ušklíbl.
„Nepohodlné?“ škádlil ho.
K jeho překvapení se David zvedl, usadil ho pořádně a pak si teprve sedl. „Teď už ne,“ oznámil mu ledabyle.
Augustus se musel nad tou změnou polohy zasmát, ale o to víc si ho přitáhl k sobě. Už měl zase svůj rodinný hábit, Davidův župan visel v koupelně a David byl ve velmi neformálním oblečení, ve kterém ho Augustus moc neznal, ale tuze se mu v něm líbil. Neznal tepláky a obyčejné triko, ale o to víc v nich David vypadal přirozeněji.
„Zase pracuješ?“ zeptal se a rukami mu přejel po krku zezadu. David po chvíli přivřel oči, když se jemné doteky změnily v příjemnou masáž krku. „Hrbíš se,“ slyšel Augustův hlas. David se o něj prudce opřel, tak, aby do něj záměrně vrazil celou svou vahou… jakási upomínka, aby se k němu choval slušně a s respektem, ale Augusta to jen pobavilo, po prvotním šoku. „Už mlčím,“ smál se Augustus, ale nepřestával mu masírovat krk.
„Sakra, to je příjemné,“ ozval se po chvíli David, kdy se stejně nemohl na nic jiného soustředit.
Augustus se jen hrdě usmál a pokračoval, tentokrát ruce přemístil na jeho záda. A po chvíli viděl, jak se David postupně uvolňuje a masáž si užívá.
„Fajn, zpátky do práce,“ usoudil, když si to užíval až moc dlouho na jeho poměry a zase noťas otevřel.
„Ani chvilku si neodpočineš.“
„Hele, ty jsi byl ten, kdo to chtěl mít, co nejdřív hotové,“ připomněl mu.
„Teď mi nevadí, pokud se to protáhne. Aspoň s tebou budu moct trávit víc času. Jak tady, tak v kanceláři.“
„Jo, ale já pak schytám penále, že se flákám.“
Augustus ho odtáhl od noťasu a zase natiskl na sebe. „Je snad špatně, že tu jsem?“
„To jsem neřekl.“
„Překážím?“
„Rozptyluješ mě.“
„Mám jít pryč?“
„To jsem neřekl. Jsi dobré křeslo.“
Augustově uchu lahodila jeho slova, proto ho nechal, aby se zase odtáhl a ponořil se do práce. Ani na chvilku ho nenapadlo, že by ho mohl skutečně rozptylovat a otravovat - on to viděl, že s ním tráví čas… a utíká před vlastními povinnostmi. S ním se totiž mohl doopravdy uvolnit. Naklonil se k němu a políbil ho mezi lopatky.
„Miluji tě, Davide,“ řekl opět ta lidská slova, která v jeho jazyce znamenala lásku po celou věčnost.
A David se po těch slovech usmál. Včera se mu vyznal poprvé, dneska podruhé. Vzal si na promyšlenou den. Přitom odpověď znal ihned. Jen si ji musel asi pořádně a racionálně promyslet. Jak je jeho zvykem. Přestal psát. Nikdy mu nedal odpověď. A Augustus na ni trpělivě čekal. Nikam ho netlačil. Měl by mu dát nějakou formu jistoty, že se oba noří do toho citu společně… ne, už v něm dávno plavou a topí se společně. Jen on si to nechtěl přiznat, protože rozum dlouho převládal nad citem. Nyní měl ale mysl čistou… a rozhodl se poslechnout srdce, které odpověď vědělo už dávno. Proto se na něj otočil a konečně pravil: „Miluji tě, Auguste.“